opz1866.eu

Všeobecně řečeno je památková zóna ohraničené území, ve kterém platí určitá specifická zvýšená památková ochrana, která je dána vyhláškou ministerstva, konkrétně ministerstva kultury. Tím se památková zóna liší od památkové rezervace, kterou vyhlašuje vláda ČR.

V České republice můžeme památkové zóny rozprostřít do několika oblastí podle povahy jejího umístění na:

• městská památková zóna
• vesnická památková zózna
• krajinná památková zóna

Městská památková zóna

Jaké jsou městské památkové zóny? V Praze to jsou například Vinohrady, Žižkov, Dejvice, Karlín, horní Holešovice. Mimo hlavní město pak například Beroun, Slaný, Unhošť, Čáslav a mnoho dalších měst či městských částí.

Městskou památkovou zónu je možné vyhlásit v takové oblasti, která má svůj historický význam a samotným vyhlášením tato oblast získává určitá omezení (např. stavební úpravy, výměna oken apod.)

Vesnická památková zóna

Podobně jako u městských památkových zón, tak také u vesnických platí stejná pravidla. Jedná se většinou o historicky nebo jinak významné vesnice nebo osady. Typickými příklady jsou například osada Buďánka, Rybáře, stará Hostivař, vesničky Olešná, Vrbno, Kluky a mnoho dalších.

Krajinná památková zóna

Originální či historicky významný ráz krajiny ve které je například krásná alej, nebo kde se odehrála slavná bitva (Slavkov), nebo kde se těžily drahé kovy a podobně. U nás máme celkem 25 takových krajinných památkových zón. Názvy těchto zón jsou v České republice například Osovsko, Římovsko, Valečsko, Zahrádecko atd.

Úmluvy a další dokumenty

V souvislosti s ochrannými zónami je potřeba zmínit také mezinárodní úmluvy o ochraně krajiny a kulturního a přírodního dědictví. Jsou to především Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijatá v roce 1992 v Santa Fé nebo Evropská úmluva o krajině (European Landscape Convention), která byla přijata v roce 2002.